Římskokatolická farnost Švihov

Srdečně děkuji všem, kteří se podíleli na organizaci

Poděkování koledníkům Tříkrálové sbírky z naší farní oblasti se bude konat na faře ve Švihově 17. února od 14.00 hod. Všichni koledníci – případně jejich rodiče jsou srdečně zváni!

III. setkání dětí z náboženského kroužku  probíhá o tomto víkendu v Horažďovicích. V naší farnosti se vyučování náboženství účastní skoro 20 dětí, které vede s. M. Bernadetta. Další plánovaná víkendová setkání: 23.-24.února: „Cesta do zaslíbené země“ – Starý zákon; 2.-6.dubna: „Setkání s Ježíšem“ – Nový zákon; 3.-4.května – Biblická olympiáda; 7.-8. června – zakončení školního roku;

Klub seniora  zve dnes ve 14.hod. na švihovskou faru na seznámení s ubrouskovou technikou.

Farní divadelní spolek v Plánici  pořádá ve dnech 26. a 27. ledna, 2. a 3. února od 18.00 hod. v Kulturním domě v Bolešinech veselohru Carla Goldoniho POPRASK NA LAGUNĚ; režie: Petr Masný. Vstupné 50 Kč. Předprodej vstupenek v sakristii kostela sv. Blažeje, v prodejně Kompas v Plánici a v prodejně v Bolešinech.

Biskup František Radkovský v televizi:  Český západ - Nedaleko nového kláštera bratří trapistů v Novém Dvoře leží vesnice Dobrá Voda. V této obci, která neměla příliš dobrou pověst, žije početná romská komunita. Řeholníkům bylo jasné, že je třeba, aby pomohli svým sousedům. Na aktivity trapistů navázalo občanské sdružení „Český západ“, které usiluje o integraci romské komunity. O tom, zda se zázraky opravdu dějí i v dnešní době, se chtěla přesvědčit režisérka Alena Hynková. Vysílání: 3.února 14:10 ČT1 (5.února 4:20 ČT2).

Mše sv. ve všední dny  ve Švihově jsou sloužené ve farní budově!

Klub přátel dobrého filmu  první neděli v únoru zve na italsko-polsko-americký film „Papež Jan Pavel II.“! Promítání se uskuteční na faře ve Švihově od 15.30 hod.

P. Augustin Ján Kováčik navštíví naší farnost 10. února - na první postní neděli. Bude sloužit Mši sv. ve Švihově a následovně - ve farní budově – uvede nás duchovním slovem do atmosféry postní doby! P. Augustin je hlavním představeným řehole Premonstrátů (klášter Teplá) v západních Čechách.

Adopce na dálku  – 25. ledna jsme poslali další příspěvek na podporu vzdělávání našeho adoptivního dítěte Prashantha Noronhy ve výší 4.900Kč. Příspěvek na podporu naší kmotřenky Diany Torezz z Bolívie ve výší 6.600Kč odešleme znovu v srpnu. Všechny členy a také všechny, kdo by se ještě chtěli připojit k naší adoptivní rodině prosím o kontakt buď s p. Václavem Tolarem z Třebýcinky nebo bezprostředně se mnou. Příspěvky ve výší 300Kč za první pololetí 2008 budeme vybírat 10.února na faře. Pokud někdo chce potvrzení o poskytnutí příspěvku prosím o osobní kontakt se mnou.

Křížová cesta  je hlavní pobožností postní doby. V naší farnosti se bude konat ve Švihově každý pátek od 17.30, v Dolanech v neděli od 9.40. V ostatních kostelech příležitostně.

Duchovní cvičení pro věřící klatovského vikariátu pořádá Mons. Josef Žák v exercičním domě na Svaté Hoře ve dnech 7.–11. února 2008. Informace u P. Adama.

Světový den modliteb za nemocné – 11.února – byl ustanovený ve spojení s poutním místem v Lourdes ve Francii, kde v roce 1958 malé dívce jménem Bernadetta se zjevila několikrát Panna Maria. Do dnes toto místo každoročně navštěvují statisíce lidí, a zvlášť nemocní. Mnozí jsou nevysvětlitelným způsobem uzdravováni. Pamatujme i my na starší a nemocné lidi a podporujme je našimi modlitbami. V neděli 10. února Mše sv. v Chudenicích bude sloužena za všechny starší a nemocné naše farníky a v  závěru bohoslužby bude udělována svátost nemocných.

Sbírka na fond pomoci  Svatého Otce „Svatopetrský haléř“ se bude konat v kostelech naší diecéze 17. února.

Na Vikariátní den  srdečně zvou kněží klatovského vikariátu 1. března od 9.00 hod. do školní jídelny v bývalých kasárnách v Klatovech. Celodenní program zakončí v 15.hod. Mše sv.

Modlitební setkání  pro všechny, kdo chtějí společně s jinými prožívat setkání s Bohem se koná každé pondělí od 9.30 ve farní budově ve Švihově –  vede s. M. Bernadetta.

Živý růženec v naší farnosti? - Živý růženec je modlitební společenství věřících, kteří se kromě svých obvyklých modliteb zavázali k denní modlitbě jednoho desátku růžence. Desátky jsou ve společenství rozděleny mezi členy tak, aby se skupina v souhrnu pomodlila za den celý velký růženec, čítající 20 desátků, po jednom ke každému růžencovému tajemství nebo v případě menšího počtu zúčastněných aspoň jednou část růžence.

Tento způsob modlitby je vytvořený pro lidi, kteří nemají čas a možnost každý den se sejít na společnou modlitbu a přesto ji chtějí nějakým způsobem realizovat. Pro splnění účelu společné modlitby je stanovená společná hodina, ve které se členové živého růžence modlí. Tímto způsobem je spojuje ne místo modlitby, ale Bůh, ke kterému se modlí a stejný čas modlitby.

Každý člen společenství živého růžence obdrží modlitební úmysl a tímto způsobem vyprošuje potřebné milosti, jak místní církvi (farnosti a jednotlivcům), tak celému lidstvu.

Tajemství a modlitební úmysl se cyklickým způsobem každý týden střídají. Za dobu 20 týdnů tak každý člen postupně rozjímá o všech dvaceti růžencových tajemstvích.

K výměně bude docházet každou středu, kdy se ve Švihově scházíme na společnou růžencovou modlitbu. První setkání zájemců o vytvoření společenství živého růžence bude na Popeleční středu 6. února po Mši sv. na švihovské faře. K tomuto společenství se můžou samozřejmě připojit i farníci s ostatních kostelů naší farnosti.

Pro potřeby tohoto společenství jsem vytvořil brožurku s nabídkou růžencových rozjímání a také nabízím ke koupi růžence v ceně 35Kč a 25 Kč. Můžete je koupit v sakristii po Mši sv.

Prostor pro duchovní zamyšlení  (30min.) nad jednotlivými růžencovými tajemství se nabízí každou středu po večerní Mši sv. po celou postní dobu na švihovské faře.

Popeleční středu  začínající postní období budeme letos prožívat 6. února. Znamení popele udělované v našich kostelech připomíná nám o potřebě rozlišování hodnot našeho života na pomíjející, které dřív nebo později se obrátí v prach – popel, a na ty nepomíjející – věčné, na kterých má být postavený náš život. Postní doba je nejen příležitostí k zamyšlení jak dalece se věnujeme hodnotám, které nepomíjí, ale je především jakousi výzvou, abychom ponechali záležitosti méně podstatné pro náš život a více se věnovali našemu duchovnu.

Čím je půst? V dnešní době se pojem a smysl půstu vytratil z myšlení moderního člověka. Podobně jak se vytratilo vědomí potřeby práce na svém vnitřním životě. Pracujeme na zlepšení tolika věcí, snažíme se napomínat druhé, aby byli lepší, ale často zapomínáme vložit nějaké úsilí a nějaký čas do sebe sama. Opravdu si tak málo vážíme sami sebe? Výsledkem toho je útrata schopnosti vnímat něco, co vnáší štěstí, radost a lásku do našich lidských vztahů, do života naší společnosti. Tak, jak houslista nebo klavírista musí neustále a pravidelně cvičit, aby neztratil schopnost vnímání a rozlišování tónu a díky své neustalé práci mohl tvořit a prožívat hloubku tvořené hudby, tak člověk musí neustále cvičit své vnitřní smysly, aby byl schopen vnímat to, co z člověka dělá člověka, co člověku dává spokojenost a klid. Nic není zdarma!

Půst má dvojí účel: První je očištění našeho života ze všeho zbytečného. Může to být nadbytečné jídlo nebo nadbytečné činnosti jako televize, nějaká zábava, nějaké příjemnosti, …. v podstatě cokoliv, co existuje jen pro lidskou příjemnost nebo pohodlí. Důležité je rozlišit mezi tím co člověk musí a tím co pouze chce! Pokud vynecháme záležitosti, které pouze chceme – vzdáme se jich aspoň na nějakou dobu – získáváme čas a síly, které můžeme věnovat na vnitřní uspořádání sebe sama. Můžeme se věnovat duchovní četbě, modlitbě, rozjímání, ….  Prostě získáváme čas, který nám tak často v životě schází.

Druhý význam půstu je oběť. Oběť je slovo, které jsme často vynechali už ze svého slovníku, aniž bychom si to uvědomovali, náš život je plný obětí. Každodenně musíme dělat volbu: z něčeho rezignovat abychom získali něco jiného. Novomanželé obětují svou „svobodu“ a v neustalých kompromisech hledají cestu ke společnému životu. Rodiče obětují svůj život pro děti, aby děti měly vše potřebné. Každodenní naše práce je určitou obětí, abychom si mohli koupit pohodlí a lepší úroveň života. Člověk bere na sebe nějakou zátěž, aby svět – aspoň ten, který je v jeho blízkosti – učinil lepším.

V duchovním rozměru máme možnost obětování něčeho z našeho života a nabídnutí toho Kristu. Při realizaci takovéto oběti náš život něčím dobrovolně zatěžujeme a jak věříme, to něco se stává součástí Ježíšovo kříže. Máme možnost Kristu nabídnout dobrovolné a klidné přijímání jakéhokoliv utrpení, bolesti, zátěže, obětí a tím jsme – v duchovních dimenzích – postaveni na místo Šimona Kyrenejského, který bere na sebe část Ježíšova utrpení.

Během postní doby nejen rozjímáme Ježíšovo utrpení, ale máme se připojit k Ježíši trpícímu, projít s ním smrtí všeho, co v našem životě je zlé a dojít k zmrtvýchvstání nového člověka. Má to být období vnitřní proměny našeho života.

Popeleční středa je dnem přísného půstu.

Patero církevních přikázání – Pár dní před začátkem postní doby jsem chtěl připomenout patero církevních přikázání, které nás vybízejí k hlubšímu prožívání našeho spojení s Bohem a zároveň připomínají o našich povinnostech. Slovo povinnost ve spojení s náboženstvím se nám často příčí, ale zkusme se nad ním zamyslet v jiné souvislosti: Jestli máme povinnost milovat své rodiče? Jestli je mou povinností navštěvovat mé rodiče? Nebo mám povinnost pomáhat mým dětem? Každý z nás si velice dobře uvědomuje, že existuje jakási povinnost pramenící z lásky k druhému. Občas ji říkáme samozřejmost, je to něco nad čím milující člověk nepřemýšlí, jen koná. O tom jsou přikázání: připomínají nám záležitosti, které by měly být samozřejmé v životě křesťana a přece mnozí na to zapomínají, stejně jako v dnešním světě člověk často zapomíná na lásku a péči o staré rodiče.

Jedno z církevních přikázání nám připomíná o půstu a odříkání. Zamysleme se jestli realizujeme to, co by pro křesťana mělo být samozřejmé.

1.        účastnit se v neděli a v zasvěcené svátky celé Mše sv.;

2.        vyzpovídat se ze svých hříchů alespoň jednou za rok;

3.        přijmout Tělo Páně alespoň ve velikonoční době;

4.        světit zasvěcené svátky;

5.        zachovávat stanovené půsty;

Přeji všem hodně veselí na poslední dny masopustu a zároveň připomínám věřícím, že podílení se na organizaci a zúčastňování se plesů a různých zábavných akcí v postním období je závažným narušením atmosféry tohoto období, ve kterém by se naše  myšlenky měly ubírat směrem k velikonočním událostem.