Římskokatolická farnost Švihov

Masopust –  je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s křesťanskými obřady, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slaví se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi.

Masopust závisí na datumu Popeleční středy a tedy na Velikonocích. Velikonoce se ten který rok vypočtou takto: V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte potom takto: Od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů (6. ledna) až do úterý, které předchází Popeleční středě. Název Popeleční středa je od tzv. "udílení popelce". Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli minulý rok.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.

Popeleční středu začínající postní období budeme letos prožívat 1. března. Znamení popele udělované v našich kostelech připomíná nám o potřebě rozlišování hodnot našeho života na pomíjející, které dřív nebo později se obrátí v prach – popel, a na ty nepomíjející – věčné, na kterých má být postavený náš život. Postní doba je nejen příležitostí k zamyšlení jak dalece se věnujeme hodnotám, které nepomíjí, ale je přede vším jakousi výzvou, abychom ponechali záležitosti méně podstatné pro náš život a více se věnovali našemu duchovnu.

Čím je půst? V dnešní době pojem a smysl půstu se vytratil z myšlení moderního člověka. Podobně jak se vytratilo vědomí potřeby práce na svém vnitřním životě. Pracujeme na zlepšení tolika věcí, snažíme se napomínat druhé, aby byli lepší ale často zapomínáme vložit nějaké úsilí a nějaký čas do sebe sama. Opravdu si tak málo vážíme sami sebe? Výsledkem toho je útrata schopnosti vnímat něco, co vnáší štěstí, radost a lásku do našich lidských vztahů, do života naší společnosti. Tak, jak houslista nebo klavírista musí neustále a pravidelně cvičit, aby neztratil schopnost vnímání a rozlišování tonu a díky své neustalé práci mohl tvořit a prožívat hloubku tvořené hudby, tak člověk musí neustále cvičit své vnitřní smysly, aby byl schopen vnímat to, co z člověka dělá člověka, co člověku dává spokojenost a klid. Nic není zdarma!

Půst má dvojí účel: První to očištění našeho života ze všeho zbytečného. Může to být nadbytečné jídlo, můžou to být nadbytečné činnosti jako televize, nějaká zábava, nějaké příjemnosti. V podstatě cokoliv, co si vymýšlíme jen pro vlastní příjemnost nebo pohodlí Důležité je, aby člověk si řekl, jestli to něco musí mít nebo pouze chce mít! Pokud vynecháme věci, které pouze chceme mít – vzdáme se jich aspoň na nějakou dobu – získáváme čas a síly, které můžeme věnovat na vnitřní uspořádání sebe sama. Můžeme se věnovat duchovní četbě, modlitbě, rozjímání, ….  Prostě získáváme čas, který nám tak často v životě schází.

Druhý význam půstu je oběť. Aniž bychom si to uvědomovali náš život je plný obětí. Každodenně musíme dělat volbu: z něčeho rezignovat a získat něco jiného. Novomanželé obětují svou „svobodu“ a v neustalých kompromisech hledají cestu ke společnému životu. Rodiče obětují svůj život pro děti, aby děti měly vše potřebné. Každodenní naše práce je určitou obětí, abychom si mohli koupit pohodlí a lepší úroveň života. Člověk bere na sebe nějakou zátěž, aby svět – aspoň ten, který je v jeho blízkosti – učinil lepším.

V duchovním rozměru máme možnost obětování něčeho z našeho života a nabídnutí toho Kristu. Při realizaci takovéto oběti náš život něčím dobrovolně zatěžujeme a jak věříme, to něco se stává součástí Ježíšovo kříže. Máme možnost Kristu nabídnout dobrovolné a klidné přijímání jakéhokoliv utrpení, bolesti, zátěže, obětí a tím jsme – v duchovních dimenzích – postaveni na místo Šimona Kyrenejského, který bere na sebe část Ježíšova utrpení.

Během postní doby nejen rozjímáme Ježíšovo utrpení, ale máme se připojit k Ježíši trpícímu, projít s Ním smrtí všeho, co v našem životě je zlé, a dojít k zmrtvýchvstání nového člověka. Má to být období vnitřní proměny našeho života.

Pobožnost křížové cesty  se bude konat ve Švihově každý pátek po mši sv., v Dolanech každou neděli před mši sv., v Chudenicích v úterý po první neděli.

Jáhenské svěcení přijme z rukou biskupa Františka Radkovského Jakub Samborski. Slavnost se bude konat v sobotu 4. března v 10.00 hod. v kostele Neposkvrněného početí P. Marie a sv. Ignáce v Klatovech. Duchovní přípravou na tuto událost bude promluva P. Josefa Žáka při mši sv. v neděli 26. února v 8.30 hod. na téma: „Co znamená věřit“ a promluva P. Miroslava Martiše na Popeleční středu 1. března při mši sv. v 17.00 hod. na téma: „Srdce“.

Sbírka „Svatopetrský háléř“ se uskuteční v našich kostelech v neděli 5. března. Prostředky získané v rámci sbírky jsou určeny na zvláštní fond pomoci Svatému Otci, aby jménem celé církve mohl přispět ke zmírnění následků různých neštěstí a katastrof ve světě. Takové gesto solidarity církve a zároveň rychlého finančního daru jsme mohli zažít při povodních v naší zemi v minulých letech.

Tábor pro mládež se uskuteční ve dnech 14. – 17. března v Klenčí pod Čerchovem. Zájemci ať se hlásí u P. Adama.

Mše sv. ve Vřeskovicích  18. března se ruší. Všichni jsou zváni na mši sv. do Plánici, která začíná v 15.00 hod.

Vikariátní den klatovského vikariátu se bude konat letos v Plánici v sobotu 18. března. Program, jako vždy je připravený ve skupinách zvlášť pro dospělé, zvlášť pro mládež, zvlášť pro děti. Bude také zajištěna příležitost k svátosti smíření. Pro zájemce, kteří nemají vlastní dopravu, dovoz a odvoz bude zajištěný. Prosím o dřívější nahlášení zájmu o dopravu.

Slavnost Zvěstování Páně 25. března, budeme prožívat při mši svaté v kapli Nanebevzetí P. Marie ve švihovském hradu. Začátek v 16.00 hod.

Diskusní večírek se bude tento měsíc konat v sobotu 25. března od 19.30 – 21.30 hod. v prostorách fary. Téma setkáni: Odpuštěni. Všichni jsou srdečně zváni!